PIPIN

26. listopadu 2006 v 13:14 | Metalistka |  Deník společenstva:-)
PIPIN
----------------------

Den první: Když jsem byl venku nakrást si něco zeleniny, vrazil jsem
do Sama
a Froda. Sotva jsem se s Frodíkem trochu vyválel, už mě Sam násilně
odtahoval. Musím dát řeč s Frodem o tom, že nechává sluhy chovat se
příliš
majetnicky a familiárně. Spadli jsme s kopce dolů. Smíšek byl dost
zklamaný,
protože si zlomil mrkev. A zrovna tak dobrý tvar.

Den druhý: V Roklince je moc hezky. I když už mám plné zuby bydlení
se
Samem na pokoji. V jednom kuse je promáčený na kůži a páchne po
jahodách.
Taky už mě unavuje to, že mě Elfové považují za neobvykle pohyblivý
živý
plot.

Den třetí: Z legrace jsem se připojil ke Společenstvu Prstenu. Všichni
jsou
moc milí, až na Legolase, který je trošku nedůtklivý. Včera mě držel
hlavou
dolů nad propastí tak dlouho, dokud jsem neřekl, že je nejkrásnější
Elf ze
Společenstva. Vůbec jsem neměl chuť poukázat na to, že je jediný Elf
ve
Společenstvu, jelikož ta propast byla opravdu hluboká.

Den sedmý: Už je to 27 dnů co jsme potkali Aragorna a ještě si od té
doby
neumyl vlasy. Už mě to začíná obtěžovat.

Den devátý: Sam se v Boromirovi úplně mýlí. Je to opravdu hodný
člověk.
Včera v noci mě pozval na procházku a řekl, že mě nechá zafoukat na
Gondorský Roh. Už se nemůžu dočkat.
Později: Vždycky jsem si myslel, že foukání na Roh má přivolat armády
Západu. Očividně ne.
Tak jako tak, bylo to velmi poučné.

Den třináctý: Načapal jsem Legolase jak voskuje Aragornovi podrážky.
Tím se
vysvětluje to, proč Aragorn věčně padá Legolasovi do náruče. Vyčůraný
Elf.
Aragorn si pořád ještě neumyl vlasy.

Den čtrnáctý: Gandalf je mrtev. Všichni jsou nevrlí. Legolas se je
pokusil
rozveselit, a tak se vysvlékl do naha a předváděl scény z muzikálu
Silmarillion. Všichni jsou stále nevrlí. A tak teď ten tři tisíce let
starý
elfí princ trucuje jako malé dítě.

Den patnáctý: Lothlorien je moc pěkný. Náhodou jsem narazil na Gimliho,
jak
se koupe. Teď už chápu, co Gandalf myslel tím, že jsou na světě
strašlivější
věci než skřeti. Že by to byl Aragorn, kdo se schovával mezi bublinkami?
Z
toho budu mít noční můry.

Den šestnáctý: Aragorn si konečně umyl vlasy. Hurááá! Možná to byl
přece jen
on pod těmi bublinkami.

Den dvacátý: Boromir mi napsal báseň. Smíšek říká, že ho svádím. Ale
Smíšek
taky říká, že křičím jako holka. Stává se z něj čím dál větší hajzlík.
Báseň
není moc dobrá. Nerýmuje se. Cítím se podvedený.

Den třicátý: Řekl jsem Boromirovi, že se ještě nechci vázat, a on šel
a
nechal se zastřelit skřety. Čestně, lidi jsou někdy přecitlivělí.
Zajali nás Uruk - hai. Nejsou to moc přátelský týpky. Smíšek říká, že
si
budeme muset vysouložit cestu ven ze zajetí. Mám takový dojem, že se
na to
docela těší. Bezcennej zmetek! Skřeti hrozně smrdí. Najednou mi chybí
Boromir.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

KLIKNI

Klik...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama