Červenec 2007

Vampires 1.díl

13. července 2007 v 21:06 | Metalistka
Lence bylo zrovna sedmnáct let.Moc ráda četla a neměla žádné kamarády.Hlavně kvůli jedné věci.Hrozně často chodila do opuštěného lesa na konci města.Byl to velice hustý a starý les,plný jehličnatých stromů.Lidé z města se báli chodit do něj,byla totiž známá historka,že ten,kdo toho lesa vejde,už se zněj nevrátí.Lenka tomu nevěřila,bylo to její oblíbené místo.Lidé se jí divili,nevkročili by tam za nic.Ve městě se taky dříve šířila legenda,nebo spíš báje,že jednou tam vešla nějaká dívka a ocitla se někde jinde,v úplně jiné civilizaci.Lenka si myslela že je to jen výmysl a nevěřila tomu ale její matka ji několikrát zakazovala tam chodit.Ale nebylo jí to co naplat,jako by to říkala do větru.Přála si,aby si Lenka našla pravé kamarádky a aby neseděla jen v knihách a chodila po lese.Měla sice kamarádku Zuzanu,ale ta se na ni vykašlala,protože se bála jít do toho zapovězeného lesa..Zůstala tedy zase sama a bez přátel.A tehdy se to stalo.Šla zrovna do lesa,protože se cítila zase samotná a osamělá.Nevěděla kudy jít,tak šla stále hlouběji a hlouběji.Byla tam dost velká tma a přemýšlela jaké jsou tu vlastně zvířata.Byli tu netopýři,to věděla jistě.Možná nějaké ty lišky.Ale co když i vlci a medvědi?Ale to by je už přece někdy viděla. Bylo už kolem sedmé hodiny večer a tu Lenku něco napadlo.Přespím tu,říkala si v duchu.Lenka si udělala oheň,dlouho se do něj dívala a nakonec usnula.
Zdál se jí divný sen.Byla na nějakém poli a nevěděla kudy má jít aby se dostala pryč. Ať šla kudy chtěla tak se nemohla z toho pole dostat.Dál už nic jen tma.Vzbudila se a nevěděla,kde je.Pak jí došlo, kde zůstala a znovu si lehla.
Začalo se rozdenívat.Lenka pomalu rozevřela oči a vztala.Rozhlédla se,po poli ze sna nebyly nikde ani stopy.Vzala svých pár věcí a pomalu se vydala lesem. Šla dlouho dobu,posadila se na spadný kmen stromu a odpočívala.Ale v tu chvíli ji ozářilo světlo.Se zamhouřenýma očima se pomalu vydala k původci toho světla.Šla pořád dál a dál ale konec se nepřibližoval.Už to chtěla vzdát,ale všimla si něčeho.Malá skleněná koule,z které vycházelo ono zvláštní světlo.Přiblížila se. Nevěděla,jestli se toho má dotknout. Byla zvědavá,co se stane.Pomalu natáhla ruku a.....
Otevřela oči.Posadila se a rozhlédla se.Byla tam kde ve snu.Na poli.To je snad jen sen,pomyslela si. Stoupla si a opravdu,věrná kopie jejího snu.V dálce uviděla malý kopec,na kterém něco stálo. Vypadalo to,jako nějaký starý,polozbořený zámeček. Vydala se k němu. Šlo se jí čímdál tím hůř,ale nakonec se k němu dostala.Obešla ho a potom se odhodlala jít dovnitř.Opatrně otevřela vrzající dveře.Díky mírnému větříku,kderý se dostal dovnitř,na ni vylatěla obrovská vrstva prachu. Kýchla a šla dál.Pomalým krokem vešla přes malou chodbičku do haly.Krásný,stříbrný lustr byl obalený prachem.Vysoké,starodávné schody se táhly od levých dveří do druhého patra.V rohu nad schody si Lenka všimla netopýra a ten si nejspíš všiml jí.Rozevřel křídla a spustil se za ní.Ona začala utíkat,ale zakoupla o ulomenou nohu židle.Spadla a netopýr se začal nad ní vznášet. Zavřela oči a čekala co se stane.Ale nic.Znovu je otevřela a viděla,že netopýr sedí na krbové římse.Vstala. Přiblížila se k němu. On se na ni vztekle podíval a znovu roztáhl své křídla.Lenka se od něj začala vzdalovat až dostala k hlavním dveřím.Nešly otevřít.Začala s nimy lomcovat,ale pořád nic.Přiběhla ke druhým.Otevřela je,vlezla do nich a zabouchla dveře přímo před netopýrem.¨Jenže on proletěl dveřmi.Snažila se jít dál,ale narazila do zdi.Byla jen v malé komůrce.Netopýr jí přistál na rameni. Se strachem v očích se na něj podívala. Není to netopýr...je to upír,došlo jí. Jako by jí četl myšlenky se na ni podíval a zahryzl se jí do krku...
Seděla tiše v komůrce. Upír již odletěl a ona se bála jít zpátky do místnosti. Ale odhodlala se. Zdvyhla se a otevřela dveře.Už to nebyl ten hrozný rrozpadající se zámek. Nikde nebylo ani smítko prachu,stříbrný lustr se jen leskl a svíčky na něm vesele plápolaly.Na schodech byl spuštěn nádherný,rudý koberec.Sedačka byla stejně rudá jako koberec.Zavřela dveře a uviděla vysoké křeslo. Vydala se k němu. "Tak už jsi tady" ozvalo se z křesla.Tak nádherný hluboký hlas ještě neslyšela.Dotkla se křesla,bylo jemné a lesklé.Šla před něj,aby viděla kdo k ní mluvil...v křesle seděl vysoký,krásný můž.Jeho černé vlasy měl rozpuštěné,část přehozenou přes rameno.Sahaly až někam po jeho pas.Na sobě měl černý plášť až pozem.Někoho tak krásného nikdy neviděla.Jeho tmavě hnědé oči se na ni podívaly.Jejich oči se setkaly.Ale ona uhla.Nevydžela to tak dlouho.
Ukázal jí na křeslo vedle něj.Sedla si.Pohlédl na ni. Citila jeho pohled ale nepohlédla na něj. Otečil se zpátky a podível se z okna,které se před ním rozprostíralo.Pak vstal,došel k jejímu křeslu a pomalu ji chytil za ruku.Cítila jeho chlad.Ale cítila,že i ona chladne.Pomalu se z ní stává to co je on.Pomalu,držíc za ruku,ji zavedl po schodech do pokoje.Otevřel pomalu dveře a vešel dovnitř. Stála před dveřmi.Otočil se,pohlédl na ni a ona se vydala za ním.V místnosti byla velká manželská postel s nebesi,naproti ní se rozprostírala rudě natřená skříň.V rohu byl stůl a židle.V druhém rohu bylo obrovské zrcadlo.Přešel k němu a pobýdl ji,aby šla za ním.Stoupla si vedle něj a podívala se do zrcadla.Viděla tam jen sebe.Ale najednou se začala pomalu,ale jistě strácet...až nakonec tam neviděla ani sebe. "Stala se z tebe upírka" řekl jí. Vylekaným pohledem se na něj podívala. Opět se jejich pohled spojil. Viděla v nich jistotu...on v ní odevzdanost.Pomalu se oklonila a sedla si na postel. "Nechám tě tu,musíš si odpočinout" řekl jí a odešel.Lehla si a naposledy se podívala směrem s zdcadlu.Potom usnula....
Ráno vstala s úsměvem,ale jen co spatřila místo kde je,úsměv zanikl.Pohledem zajela k zrcadlu,ale nic se nezměnilo.Stále se neviděla.Pořád tomu nemohla uvěřit,po tváři jí začala stékat slza. Utřela ji do rukávu a pomalu se přemístila ke stolu.Ležel na něm jen čistý pergamen a inkoust. Nic co bych teď potřebovala,pomyslela si.Otočila se a všimla si té obrovské skříně.Otevřela a ji. Byla ohromena. Visely tam krásné ,krajkované,rudočerné šaty. Vzala je a oblékla si je.Padly přesně na ni. Vyšla z místnosti a šla po schodech dolů za svým hostitelem.Seděl tam,kde den předtím. Zamyšleně pozoroval ze svého křesla něco,co šlo vidět jen z toho okna.A nejspíš jen z té židle. Ona včera nic neviděla. Uslyšel její kroky a otočil se na ni.Jeho chladný pohled začal roztávat,když ji vidět v šatech ze skříně. "Je pro mne pocta,že sis oblékla tyto šaty" řekl a přiblížil se k ní. Usmála se a přistoupila. Dotkl se její tváře.Už jí nepřipadal tak studený...už byl stejný jako ona.Usmál se na ni a ona uviděla jeho bílé špičáky.Přejela si jazykem po zubech a ucítila je.Už je opravdu jako on.Chytil ji za ruku a odvedl ji opět do křesla. Posadila se do něj. Už ale to ale nebylo takové jak předešlý den.Nemohla ten pocit popsat.Cítila se v tom křesle skvěle...nepopsatelně skvěle.Podívala se z okna ale nic neviděla. Všiml si jejího pohledu a začal na ni mluvit... "Zítra tu celý den nebudu",řekl a pokračoval, "celé můj zámek ti nechám na starost.Můžeš si ho zatím celý projít. Vím,že když ti zakážu někam chodit,tak tam půjdeš.Proto je to na tobě,pokud se ti něco stane,můžeš si za to sama." domluvil.Pohlédla do jeho očí.Byl v nich vidět strach.Strach o ni.Nečekaně ten pohled přerušil on.Odešel z místnosti a nechal ji tam samotnou. Začala se cítit osaměle. Prošla celou místností a usadila se na pohovku.Podívala se na jeho křeslo.Něco ji z něj přitahovalo,ale něco odpuzovalo.Natáhle se a usnula.Odpoledne se probrala.Nepocítila vůbec pocit hladu. Na stole byl položený pohár červeného vína. Vzala ho a napila se.Chutnalo výtečně. Vypila ho celé a potom odešla zpátky do své komnaty,nahoru.Sedla si za stůl.Její ruka uchopila brk a namočila ho do inkoustu. Pozdvyhla ho nad papír. Netušila,co má napsat. Proč by měla něco psát. Dala jej zpátky a přešla k zrcadlu. Nic se nezměnilo. Neviděla se. Z očí se jí začali řinout slzy. Nemohla je zastavit.Takhle nemohla žít.Lehla si a usnula....

Úryvek z Eragona

13. července 2007 v 15:12 | Ch. Paolini |  Úryvky z knih
Proč myslíš, že ti dva urgalové byli ještě v Yazuaku?" zeptal se Eragon, když už zase pokračovali v cestě. "Nevidím důvod, proč by zůstávali pozadu."
"Mám za to, že opustili hlavní oddíl, aby vyrabovali město. Divné na tom ale je, že urgalové, pokud vím, v dějinách spojili své síly jen dvakrát nebo třikrát. Znepokojuje mě, že se opět shromažďují."
"Myslíš, že to přepadení způsobili ra'zakové?"
"Nevím. Nejlepší, co můžeme udělat, je pokračovat co nejrychleji dál. Kromě toho, ra'zakové šli právě tímto směrem: na jih."
Eragon s Bromem souhlasil. "Přesto stále potřebujeme potraviny. Je tu poblíž nějaké jiné město?"
Brom zavrtěl hlavou. "Ne, ale Safira pro nás může lovit, pokud vydržíme jíst jenom maso. Tenhle pás stromů ti možná připadá malý, ale žije v něm spousta zvířat. Řeka je tu jediným zdrojem vody na míle daleko, takže většina zvířat z pláně sem chodí pít. Neboj se, nebudeme hladovět."
Eragon mlčel, Bromova odpověď ho uspokojila. Jeli a kolem nich s hlasitým křikem vylétali ptáci, opodál poklidně proudila řeka. Bylo to hlučné místo, plné života a energie. Eragon se zeptal: "Jak tě ten urgal dostal? Všechno se seběhlo tak rychle, že jsem to neviděl."
"Byla to opravdu smůla," zabručel Brom. "Chvíli si se mnou nevěděl rady, a tak kopl do Sněžného bleska. Ten pitomý kůň se postavil na zadní a málem mě shodil. To tomu urgalovi stačilo, aby mi udělal tenhle šrám." Poškrábal se na bradě. "Předpokládám, že si stále lámeš hlavu s tím kouzlem. To, že jsi ho odhalil, je pro nás palčivý problém. Málokdo ví, že každý Jezdec uměl kouzlit, byť každý jinou silou. Udržovali své schopnosti v tajnosti, dokonce i když byli na vrcholu moci, protože je to zvýhodňovalo v boji s nepřáteli. Kdyby o jejich schopnostech věděl kdekdo, bylo by těžké jednat s obyčejnými lidmi. Mnozí si myslí, že král má kouzelnou moc, protože je čaroděj nebo kouzelník. Ale není to pravda; má ji proto, že je to Jezdec."
"Jaký je mezi tím rozdíl? Copak ze mě skutečnost, že jsem použil kouzlo, nedělá kouzelníka?"
"Vůbec ne! Černokněžník, jako třeba Stín, používá k naplňování svých záměrů duchy. To je něco úplně jiného než tvoje síla. Ta z tebe nedělá dokonce ani kouzelníka, protože síly kouzelníků přicházejí i bez pomoci duchů nebo draků. A určitě nejsi ani čaroděj, který získává svou moc z nejrůznějších lektvarů a zaklínadel."
"A tím jsem se vrátil k tomu, co jsem chtěl původně říct: nastolil jsi problém," pokračoval Brom. "Mladí Jezdci jako ty byli podrobeni přísné disciplíně, která sloužila k tomu, aby posílila jejich těla a zvýšila jejich duševní sebeovládání. Takový režim trval mnoho měsíců, v některých případech i léta, dokud Jezdce nepovažovali za natolik zodpovědné, aby mohli zacházet s kouzly. Do té doby žádnému žákovi neřekli o jeho možných schopnostech. Pokud některý z nich náhodou kouzlení objevil, okamžitě ho odvedli a dál ho vyučovali odděleně od ostatních. Stávalo se to zřídka, že by se někdo naučil kouzlit sám bez dopomoci," naklonil hlavu k Eragonovi, "i když oni nebyli pod takovým tlakem, jako jsi byl ty."
"Tak jak je nakonec naučili kouzlit?" zeptal se Eragon. "Nechápu, jak to můžeš někoho naučit. Kdyby ses mi to pokoušel vysvětlit před dvěma dny, nemělo by to žádný smysl."
"Žáci dostávali řadu nesmyslných cvičení, která je měla navztekat. Například jim nařídili, aby přenesli hromadu kamenů pouze pomocí nohou nebo aby naplnili děravé vědro vodou, a další neproveditelné věci. Po nějaké době se natolik rozzuřili, že dokázali použít kouzlo. Většinou to bylo úspěšné."
"To celé znamená," vysvětloval Brom, "že budeš v nevýhodě, pokud se někdy střetneš s nepřítelem, který měl tento výcvik. Stále jsou ještě naživu někteří, kteří jím prošli: třeba král a potom elfové. Kdokoli z nich by tě hravě roztrhal na kusy."
"Co tedy můžu dělat?"
"Není čas na pravidelnou výuku, ale můžeme toho spoustu zvládnout během cesty," řekl Brom. "Znám mnoho postupů, které můžeš zkoušet - dodají ti sílu a sebeovládání, ale rozhodně nemůžeš získat sebekontrolu Jezdce přes noc. Ty," pohlédl pobaveně na Eragona, "to budeš muset natrénovat za běhu. Zpočátku to bude těžké, ale odměna bude stát za to. A může tě těšit, že dosud žádný Jezdec tvého věku nepoužil kouzlo tak, jako jsi to udělal včera s těmi dvěma urgaly."
Eragon se té pochvale usmál. "Díky. Má tenhle jazyk nějaké jméno?"
Brom se zasmál. "Ano, ale nikdo ho nezná. Bude to slovo nesmírné síly, něco, čím bys mohl ovládat celý jazyk včetně těch, kdo jím mluví. Lidé po něm dlouho pátrali, ale nikdy ho nikdo neodhalil."
"Přesto pořád nerozumím, jak kouzla fungují," řekl Eragon. "Jak přesně ho používám?"
Brom vypadal překvapeně. "Copak jsem to nevyjasnil?"
"Ne."
Brom se zhluboka nadechl a trpělivě pokračoval s vysvětlováním: "Abys mohl použít kouzlo, musíš mít jistou vrozenou sílu, která je dnes mezi lidmi velmi vzácná. Také musíš být schopen prostřednictvím své vůle tuto sílu nashromáždit. Jakmile ji jednou vyvoláš, musíš ji použít, nebo nechat odeznít. Rozumíš? Takže pokud chceš tu sílu uplatnit, musíš vyslovit slovo nebo větu ve starověkém jazyce, která vystihuje tvůj záměr. Například kdybys včera neřekl brisingr, nic by se bylo nestalo."
"Takže jsem omezen tím, jak dobře znám ten jazyk?"
"Přesně tak," zajásal Brom. "A také když jím mluvíš, je nemožné někoho oklamat."
Eragon potřásl hlavou. "To není možné. Lidé vždycky lhali. Zvuk starověkých slov jim v tom nemůže zabránit."
Brom povytáhl obočí a řekl: "Fethrblaka, eka weohnata néiat haina ono. Blaka wom iet lam." Najednou z větve sletěl pták a přistál mu na ruce. Zlehka trylkoval a díval se na ně korálkovýma očima. Po chvíli Brom řekl "eitha" a ptáček odletěl.
"Jak jsi to udělal?" zeptal se Eragon užasle.
"Slíbil jsem mu, že mu neublížím. Možná přesně nevěděl, co zamýšlím, ale v tom mocném jazyce byl význam mých slov zřejmý. Pták mi důvěřoval, protože ví to, co všechna zvířata: že ti, kdo mluví touto řečí, jsou vázáni svými slovy."
"A elfové mluví touto řečí?"
"Ano."
"Takže nikdy nelžou?"
"Ne tak úplně," připustil Brom. "Oni trvají na tom, že ne, a svým způsobem je to pravda, ale zdokonalili se v umění říkat jednu věc a myslet tím jinou. Nikdy přesně nevíš, co zamýšlejí nebo jestli jsi to pochopil správně. Častokrát odhalí pouze část pravdy a zbytek neřeknou. Chce to vytříbenou a vychytralou mysl, když s nimi chceš jednat."
Eragon nad tím zauvažoval. "Co v tomhle jazyce znamenají jména osob? Dávají moc nad lidmi?"
Bromovi se souhlasně rozzářily oči. "Ano, dávají. Ti, kdo mluví starověkým jazykem, mají dvě jména. To první je pro všední užívání a má malou moc. Ale to druhé je jejich skutečným jménem a zná ho pouze pár důvěryhodných lidí. Bývaly časy, kdy se nikdo se svým pravdivým jménem netajil, ale dnes je to jiné. Každý, kdo zná tvoje skutečné jméno, nad tebou získává nesmírnou moc. Je to, jako bys svůj život odevzdal do rukou jiného člověka. Každý má skryté jméno, ale jen málokdo ho sám zná."
"Jak zjistím svoje opravdové jméno?" zeptal se Eragon.
"Elfové to svoje instinktivně znají. Nikdo jiný však nemá ten dar. Jezdci z řad lidí se obvykle vydávali na putování, aby ho zjistili - nebo aby našli elfa, který by jim ho řekl, což se povedlo zřídkakdy, protože elfové se o tyhle znalosti jen tak nedělili," odpověděl Brom.
"Chtěl bych znát to svoje," řekl Eragon toužebně.
Brom se zakabonil. "Buď opatrný. Může to být příšerné poznání. Vědět, kdo jsi, bez jakýchkoli falešných představ nebo soucitu, to je chvíle odhalení, při které každý zakusí bolest. Někteří se z té tvrdé skutečnosti zbláznili. Většina se snaží zapomenout. Ale stejně jako to jméno dává druhým moc, tak i ty získáš moc sám nad sebou, pokud tu pravdu uneseš."
A já jsem si jistá,že ty bysjiunesl, prohlásila Safira.
"Přesto ho chci znát," řekl odhodlaně Eragon.
"Nenecháš se jen tak odradit. To je dobře, protože jen ti rozhodní naleznou svoji totožnost. Ale s tím ti já nepomohu. Je to hledání, které budeš muset podniknout ty sám." Brom pohnul zraněnou paží a bolestivě se ušklíbl.
"Proč to nemůžeme ty nebo já vyléčit kouzly?" zeptal se Eragon.
Brom zamrkal. "Není důvod - ani mě to nenapadlo, protože je to nad mé síly. Ty bys to pravděpodobně s tím správným slovem dokázal, ale nechci tě vysilovat."
"Mohl bych ti ušetřit spoustu potíží a bolesti," namítl Eragon.
"Nějak to přežiju," prohlásil Brom rozhodně. "Použít kouzla k zahojení rány stojí tolik energie, jako kdyby se měla zacelit sama. Nechci, abys byl příštích několik dnů unavený. Ještě bys neměl zkoušet tak obtížné úkoly."
"Přesto, pokud je možné vyléčit paži, mohl bych někoho přivést po smrti zpět mezi živé?"
Ta otázka Broma překvapila, ale pohotově odpověděl: "Pamatuješ, co jsem říkal o pokusech, které tě zabijí? Tohle je jeden z nich. Jezdci měli kvůli své vlastní bezpečnosti zakázáno pokoušet se oživit mrtvé. Za životem je propast, kde kouzla nic neznamenají. Pokud se do ní dostaneš, síla z tebe vyprchá a tvá duše se rozplyne do tmy. Čarodějové, černokněžníci i Jezdci - nikdo z nich neuspěl, všichni zemřeli na jejím prahu. Drž se toho, co je možné - škrábance, modřiny, možná nějaké zlomené kosti -, ale rozhodně ne mrtví lidé."
Eragon se zamračil. "Je to mnohem složitější, než jsem myslel."
"Přesně tak," řekl Brom důrazně. "A pokud nebudeš rozumět tomu, co děláš, může se stát, že zkusíš něco příliš velkého a zemřeš." Otočil se v sedle a sehnul se, aby ze země sebral hrst kamínků. S námahou se narovnal, pak kameny odhodil a ponechal si jen jeden. "Vidíš tenhle kamínek?"
"Ano."
"Vezmi si ho." Eragon to udělal a zíral na něj. Nic zajímavého. Kámen byl temně černý, hladký a veliký jako nehet jeho palce. Na cestě se takových válely stovky. "Tohle bude tvoje cvičení."
Eragon na něj nechápavě pohlédl. "Nerozumím."
"Samozřejmě, že ne," řekl Brom netrpělivě. "Proto ti to vysvětluji. Teď zmlkni, nebo se nikdy nikam nedostaneme. Chci, abys zvedl kámen ze své dlaně a co nejdéle ho udržel ve vzduchu. Použiješ slova stenrreisa. Zopakuj je."
"Stenr reisa."
"Dobře. Jeď napřed a zkoušej to."
Eragon se mrzutě soustředil na kamínek a v duchu hledal zlomek síly, která se v něm rozpálila předchozího dne. Díval se na kámen, ale ten se ani nepohnul. Byl zpocený a otrávený. Jak to mám udělat? Nakonec zkřížil ruce na prsou a vybuchl: "To nejde."
"Ale jde," řekl Brom chraplavě. "Co je a není možné, tady říkám já. Poper se s tím! Nevzdávej se tak snadno. Zkus to znovu."
Eragon se zamračil, zavřel oči a odložil stranou všechny rušivé myšlenky. Zhluboka se nadechl a zašmátral ve vzdálenějších koutech vědomí, aby vypátral, kde se jeho síly ukrývají. Hledal, ale našel samé myšlenky a vzpomínky, dokud neucítil něco zvláštního - malý výstupek, který byl, a přesto nebyl jeho součástí. Vzrušeně se do něj ponořil a pokoušel se zjistit, co skrývá. Cítil odpor, zábranu ve své mysli, ale věděl, že na druhé straně se skrývají jeho síly. Snažil se ten zátaras prolomit, ale pevně odolával jeho úsilí. Rozzlobil se a udeřil do něj. Narážel do něj vší silou, dokud se neroztříštil jako tenká tabule skla a jeho mysl se konečně zalila proudem světla.
"Stenr reisa," vydechl. Kamínek se chvěl ve vzduchu nad slabě rozzářenou dlaní. Snažil se ho tam udržet, ale síla jako by se mu vysmekla a vytratila se zpátky za onu zábranu. Oblázek mu měkce přistál v ruce a dlaň pohasla. Cítil se trochu unavený, ale měl z úspěchu radost a šťastně se usmíval.
"Napoprvé to nebylo špatné," prohodil Brom.
"Co se mi to stalo s rukou? Svítila jako lucernička."
"Nikdo to neví jistě," připustil Brom. "Jezdci odjakživa raději vkládali svou energii do té ruky, na které měli gedwëy ignasia. Můžeš používat i druhou ruku, ale s tou to není tak snadné." Na chvilku se na Eragona zadíval. "V nejbližším městečku ti koupím nějaké rukavice, pokud to tam nebude vypadat jako v Yazuaku. Značku sice dobře skrýváš, ale nechceme, aby ji někdo náhodou zahlédl. Navíc možná přijde doba, kdy nebudeš chtít, aby její záře varovala nepřítele."

RAGE - Síla orchestru (rozhovor)

13. července 2007 v 11:14 | Spark :] |  Rage
Ve čtvrtek dvanáctého července, něco málo po jedenácté hodině spadne opona a na pódiu festivalu Masters of Rock spustí Rage svou erupci speedmetalových riffů, které bude tentokrát podporovat velké koncertní těleso. O speciální a ojedinělé show hovořil se Sparkem kytarista a skladatel VICTOR SMOLSKI.

NA FESTIVALU MASTERS OF ROCK VÁS FANOUŠCI UVIDÍ S ORCHESTREM.V ČEM TO VYSTOUPENÍ BUDE SPECIFICKÉ A V ČEM BUDE SPECIFICKÁ ROLE ORCHESTRU? METALOVÉ KAPELY VYUŽÍVAJÍ ORCHESTR RŮZNĚ.NĚKTERÉ JEN K PODPOŘE ARANŽÍ, JINÉ KOMPLETNĚ PŘEDĚLÁVAJÍ PÍSNĚ, DALŠÍ NAOPAK S ORCHESTREM HRAJÍ SKLADBY SPECIÁLNÍ. JAK TO TEDY BUDE VE VAŠEM PŘÍPADĚ?

Show bude pro Rage speciální především v tom, že uplynulo zhruba deset let od alba ,,Lingua Mortis". Budeme hrát několik skladeb, jejichž aranžmá byla předělána speciálně pro orchestr . V tomhle případě ale orchestr nebude mít jenom doplňkovou nebo nějakou pomocnou úlohu v pozadí, bude hrát v hlavní roli. Bude to klasická show orchestru se vším všudy.Společně s naší kapelou budeme na pódiu tvořit jeden celek.

MŮŽEŠ BLÍŽE PŘEDSTAVIT SAMOTNÝ ORCHESTR A ŘÍCT,V ČEM JE JEHO SPECIFIKUM?
O
rchestr pochází z Minsku a jedná se o velmi mladé, talentované umělce z hudební konzervatoře v Minsku.Už jsme si vyzkoušeli kratší turné po Rusku,hodně jsme taky společně zkoušeli, odehráli jsme koncerty v Moskvě a Petrohradu. Byl to takový test,jestli všechno funguje tak,jak má. Museli jsme vychytat všechny nedostatky v aranžích,zvuku atd. Musím říct, že všechno dopadlo nad očekávání dobře.
JAK VELKÝ BUDE ORCHESTR A JAKÉ SKLADBY RAGE ZAZNÍ?
Bude se jednat asi o čtyřicet až pětačtyřicet lidí a s námi to dá dohromady kolem padesáti ,což je docela mazec. Co se chystáme zahrát , ti neřeknu, protože je to takové malé překvapení. Mohu jenom prozradit, že se bude jednat o předělané skladby , které Rage v minulosti nahráli nebo připravili pro orchestr.
JE PRO TEBE V RÁMCI KOMUNIKACE S ORCHESTREM NEJZÁSADOVĚJŠÍ PERSÓNOU DIRIGENT, S NÍMŽ PROBÍRÁŠ VŠECHNY NÁLEŽITOSTI TÝKAJÍCÍ SE SOUHRY RAGE A ORCHESTRU.
Na jedné straně to je samozřejmě dirigent,Michal Kaziniec. Je to velká postava, profesor, který je navíc víc jak patnáct let ředitelem konzervatoře. Je to velký profesionál, na kterém se mi moc líbí, že má vztah i k hudbě, kterou s Rage tvoříme. Naprosto všemu otevřený, klasický hudebník, který se nebojí rockových muzikantů. Další velmi důležitou osobou v orchestru je klávesista,který hraje na mé nástrojové vybavení. Jmenuje se Andrej Zubřič a je to další spojka mezi mnou a orchestrem. Známe se strašně dlouho, je to můj dlouholetý kamarád a taky spoluhráč z mé vůbec první ruské kapely Inspektor.Co se týče tedy nahrávek orchestru s kapelou,vše probírám a dělám s ním.
BRÁT ORCHESTR NA TURNÉ JE DOST NÁROČNÁ ZÁLEŽITOST. Z ČEHO MÁŠ VŽDY NEJVĚTŠÍ STRACH?
Nic mě neděsí víc než možné problémy s autobusem, ve kterých budeme cestovat.Takže určitě cestování mi trochu nedá sát,jelikož běhěm cesty se může přihodit cokoliv.Co se týče samotného hraní, všechno je perfektní,bez obav! Myslím, že i celková organizace je na velice dobré úrovni. Nevidím tedy žádné jiné možné problémy.
JE V ORCHESTRÁLNÍCH TĚLESECH VELKÝ ROZDÍL?V MINULOSTI RAGE TAKÉ SPOLUPRACOVALI NAPŘÍKLAD S ORCHESTREM PREŽSKÝM...
Je fakt, že jsem už spolupracoval s mnoha různými hudebními tělessy a orchestry a mnohé z nich jsem využil i při svých sólových pracích.Víceméně je mi jedno,jestli je orchestr z Německa,České republiky nebo z Ruska. Největší problémy bývají s ,,normálními" klasickými orchestry,kde tito hudebníci s klasickým vzděláním nemají rádi tvrdé věci a metal.Je tedy rozdíl,když pracujete s někým takovým nebo na druhé straně s někým kdo je hudebně otevřen a má daleko větší hudební vzdělání. Některé orchestry jsou našimi velkými fanoušky, takže se na možnou spolupráci vždycky těší.
NA POSLEDNÍM ALBU HRAJE ORCHESTR ZÁSADNÍ ROLI V 50% SKLADEB. CO MŮŽEME OČEKÁVAT OD NOVÉHO ALBA RAGE?DOSTANE ZNOVU PROSTOR,NEBO NATOČÍTE DESKU BEZ NĚJ?
Tentokrát budeme tvořit bez orchestru.Chceme si od tohoto způsobu komponování trochu odpočinout.Na dalším albu Rage bychom chtěli mít především dravé,heavy skladby.
MYSLÍM, ŽE POUŽÍVÁNÍ ORCHESTRU V METALU DÁVÁ SKLADBÁM V TOMTO ŽÁNRU MNOHEM VĚTŠÍ PROSTOR,ABY VYZNĚLA JEJICH NALÉHAVOST A SÍLA. JAK TY OSOBNĚ CÍTÍŠ ROLI ORCHESTR٧ V HEAVY METALU?
Líbí se mi to moc. Mám rád spolupráci symfonických orchestrů s tvými kapelami.Je to určitě lepší, než kdybychom se snažili použíat nějaké laciné klávesové triky. Ten opravdový, skutečný zvuk nedokáže nic nahradit. Navíc orchestr dokáže do hudby přinést ohromné množství dynamiky.
VAŠE POSLEDNÍ DVD ,,FULL MOON IN ST.PETESBURG" JSTE NAHRÁVALI V PETROHRADU. MĚLO PRO TEBE SPECIÁLNÍ VÝZNAM PREZENTOVAT SE V RUSKU?
Bylo pro mě rozhodně mnohem snazší si všechno zorganizovat.Měli jsme opravdu velké show s velkým počtem diváků ve velkých halách, ve kterých se tísnilo i dvacet tisíc lidí. Určitě se mi tam pracovalo snadněji, ať už co se týká světelných efektů,zvuku atd. Mám zde navíc hodně přátel, kteří mi vyšli vstříc. V Německu by to bylo mnohem komplikovanější a taky dražší.
JAK SE PO ODCHODU MIKA TERRANY ZABĚHL NOVÝ BUBENÍK KAPELY A JAK MOC JEHO STYL HRANÍ NYNÍ ZMĚNIL HUDBU RAGE?
Nemyslím, že by se nějak změnil styl hry. Mám za sebou hodně koncertů a taky jsme začali skládat nové věci a zatím jde vše jako po másle.Nová posila Andre Hilgers pasuje do kapely daleko lépe než jeho předchůdce.Je více zaintresovaný v metalu a naprosto přesně ví,co chceme s naší hudbou vytvořit a dokázat. Při živích vysoupeních se ukázel ve velice dobrém světle.Byl jsem překvapen, že Andre ihned věděl, co po něm chci.Odvedl vynikající práci a natočil vše za pět dní, aniž by předtím ten materiál znal. Je to šílenec, v tom dobrém slova smyslu.Perfektní práce. Navíc musím říct, že se spolu bezvadně bavíme a hodně dobře si rozumíme a po lidské stránce, což je nesmírně důležité. I s Peavym komunikuje velice snadno a vše klape tak,jak má.Všichni se perfektně rozumíme. S Andrem na palubě více držíme při sobě a vše je daleko více heavy.
NEDÁVNO JSI OTEVŘEL HUDEBNÍ ŠKOLU. CO SI POD TÍM MÁ FANOUŠEK METALU PŘEDSTAVIT?
jsem jednu takovou školu měl dřív, ale musel jsem ji pro nedostatek času zavřít.Momentálně jsem sehnal nějaké učitele ,kteří mi s tím budou pomáhat , takže se všechno opět rozjíždí.Bude to o kytarách,aranžmá,skládání atd. Mám tam i učitele bicích,baskytary atd. Určitě se tam studenti seznámí s vybavením studia, s různými počítači, mašinkami pro nahrávání. Myslím, že to je docela důležité, aby lidé dostali takovou šanci. Pro mě je to zábava.Jezdí tam hodně lidí a někteří dokonce z velmi vzdálených koutů z celé Evropy.Taky rád vidím, že student, který se u mě ve škole něco naučil, zakládá vlastní kapelu a je s ní úspěšný. To je pro mě ta nejlepší pocta, když se někdo stane profesionálem mým přičiněním.
zdroj: Spark 7/07

Diskografie Die Apocalyptischen Reiter

12. července 2007 v 14:55 Die Apocalyptischen Reiter
"Soft & Stronger" (1997)
1.The hit (bonus)
2.Dragonheart (bonus)
3.Iron fist
4.The almighty
5.Execute
6.Downfall
7.Instinct
8.V.A.D.E.R.
9.Metal will never die
10.Dostulata
11.Eye of a rose
12.Slaves of hate
13.To live is to die
14.Enslaved
15.Human end
16.Der arme Kunrad (bonus)


"Allegro Barbaro" (1999)
1.The last hope burned down the dust
2.Sometimes
3.Perfect without mercy
4.The march of revenge
5.Game of violence
6.Heavy metal
7.Dance with me
8.The fire
9.The naked beauty
10.No question
11.The smell of death
12.Revelation
13.Total human end
14.Dance With Me (bonus)
15.Dschinghis Khan (bonus)
16.Price of ignorance (bonus)
17.Human end (Part II) (bonus)


"All You Need Is Love (2000)
1.Licked by the tongues of pride
2.Unter der Asche
3.Erhelle meine Seele
4.Gone
5.Regret
6.Reitermania
7.Hate
8.Peace of mind
9.Geopfert
10.Rausch
11.Die Schönheit der Sklaverei
12.... Vom Ende der Welt


"Have A Nice Trip" (2003)
1.Vier Reiter stehen bereit
2.Warum?
3.Sehnsucht
4.Terra nola
5.We will never die
6.Baila conmígo
7.Ride on
8.Du kleiner Wicht
9.Komm
10.Das Paradies
11.Fatima
12.Wo die Geister ganz still sterben
13.Seid willkommen
14.Master of the wind (bonus)


"Samurai" (2004)
01 Wahnsinn
02 Eruption
03 Rock 'n' Roll
04 Silence Of Sorrow
05 Der Teufel
06 Reitermaniacs
07 Barmherzigkeit
08 Per Aspera Ad Astra
09 Lazy Day
10 Die Sonne scheint
11 Roll My Heart
12 Hey-Ho
13 Northern Lights


"Friede Sei Mit Dir (EP)" (2006)
01 Friede Sei Mit Dir
02 Wenn ich träume
03 Ghostriders In The Sky
04 Komm (Rerecording)


"Friede Sei Mit Dir (DVD)" (2006)
VIDEO: 01 Friede Sei Mit Dir
02 Die Sonne scheint
03 Eruption
04 Dance With Me

LIVE @ Summerbreeze Open Air 2005
Seid Willkommen
Wahnsinn
Iron Fist
Reitermania
Du kleiner Wicht
Komm
Die Sonne scheint
Sehnsucht
We Will Never Die
Dschinghis Khan
Vier Reiter stehen bereit

STUDIO REPORT
Making Of Riders On The Storm
"Riders On The Storm" (2006)
01 Friede Sei Mit Dir
02 Riders On The Storm
03 Seemann
04 Der Adler
05 Revolution
06 Wenn ich träume
07 Soldaten dieser Erde
08 In The Land Of The White Horses
09 Liebe
10 Schenk mir heut Nacht
11 Himmelskind
12 Feuer (bonus)
13 Mmmh
14 Peace May Be With You (bonus)

Členové At the Gates

12. července 2007 v 14:47 At the Gates
Tomas Lindberg (zpěv)
http://www.metalopolis.net/files/pictures/articlespics/disfear_l070503.jpg
Anders Björler (kytara)
http://www.kyowashokai.co.jp/caparison%20artist/arandersbjorler.jpg
Jonas Björler (baskytara)
http://www.nordische-musik.de/artikel/fotos/haunted02.jpg
Adrian Erlandsson (bicí)
http://content.answers.com/main/content/wp/en/thumb/9/93/200px-AdrianErlandsson.jpg

At the Gates - Slaughter Of The Soul (lyrics)

12. července 2007 v 14:44 At the Gates
Never again
On your forcefed illusions to choke
You feed off my pain
Feed off my life

There won't be another dawn
We will reap as we have sown

Always the same
My tired eyes have seen enough
Of all of your lies
My hate is blind

There won't be another dawn
We will read as we have sewn

Slaughter of the soul
Suicidal final art
Children - born of sin
Tear your soul apart

Always the same
My tired eyes have seen enough
Of all of your lies
My hate is blind

There won't be another dawn
We will read as we have sewn

Slaughter of the soul
Suicidal final art
Children - born of sin
Tear your soul apart

"Men must attempt to develop
in themselves and their children
liberation from the sense of self
...men must be free from
boundries, patterns and
consistences in order to be free
to think, feel and create in new ways"

Diskografie At the Gates

12. července 2007 v 14:42 At the Gates
  • 2001Suicidal Final Art
  • http://img486.imageshack.us/img486/3773/suicidalzf6.jpg
  • 1995 Slaughter Of The Soul
  • http://www.revolver.se/patricullaeus/ATG_slaughter.jpg
  • 1994 Terminal Spirit Disease
  • http://www.rockdetector.com/assets/img/covers/13269.jpg
  • 1993 With Fear I Kiss The Burning Darkness
  • http://www.anus.com/metal/at_the_gates/at_the_gates3.jpg
  • 1992 The Red In The Sky Is Ours
  • http://img124.imageshack.us/img124/4869/b000056q1u01aa240sclzzzem4.jpg
  • 1991 Gardens Of Grief
  • http://www.gutsofdarkness.com/_images/pochettes/323_1258.jpg

Diskografie Satyricon

12. července 2007 v 13:00 Satyricon
  • 2006 Now, Diabolical
  • 2002 Ten Horns Ten Diadems
  • 2002 Volcano
  • 1999 Rebel Extravanganza
  • 1998 Intermezzo II
  • 1997 Megiddo
  • 1996 Nemesis Divina
  • 1995 The Forest Is My Throne
  • 1994 The Shadowthrone
  • 1993 Dark Medieval Times
http://www.roadrunnerrecords.com.au/artists/Satyricon/mini.jpg

Diskografie Gorgoroth

12. července 2007 v 12:55 Gorgoroth
  • 2006 Ad Majorem Sathanas Gloriam
  • 2003 Twilight Of The Idols
  • 2000 Incipit Satan
  • 1998Destroyer
  • 1997 Under The Sign Of Hell
  • 1995 Antichrist
  • 1994 Pentagram

live

  • 1996 The Last Tormentor

dema

  • 1993 A Sorcery Written In Blood

Členové Gorgoroth

12. července 2007 v 12:53 Gorgoroth


Infernus

Kytara

Gaahl

Vokály

King

Basa

Satyricon...převážně Satyr

12. července 2007 v 12:40 | Pro Lady Peti :-) |  Satyricon

Jan Kantůrek aneb skvělý překladatel Zeměplochy

12. července 2007 v 12:24 Moji oblíbení spisovatelé
Jan Kantůrek (narozen 4. května 1948 ve Zlíně) je dvorním překladatelem Pratchettových děl. Je ženatý a má dvě děti. K práci, která jej později proslavila, se dostal díky své vášni pro Tarzana. Minulý režim pokládal tuto literaturu za pokleslou a většina příběhů nebyla přeložena. V antikvariátech se však daly sehnat anglické originály. První paperback luštil přes půl roku, ale nakonec se zadařilo. Díky obnovení klubu Julese Vernea v roce 1986 začal překládat "na papír", protože členové klubu si vyměňovali svá dílka mezi sebou.
V letech 1975 - 1990 pracoval jako technický redaktor v nakladatelství Artia, pak přešel na dva roky do Aventina, kde se necítil příliš spokojen. Tehdy ho navštívil Vlastimír Talaš a nabídl mu práci profesionálního překladatele. Nejprve se jednalo o westerny, conanovky a horory. Pak ale přišel pan nakladatel s první Zeměplochou. Jan Kantůrek neměl tušení, že všichni profesionální překladatelé před ním tuto práci odmítli jako nemožnou. Někteří čtenáři sice Kantůrkovi vytýkají nedůslednost a občasné věcné chyby, Terry Pratchett se však nechal slyšet, že dobrým překladem svých knih si je jist akorát v Holandsku a u nás.

Terry Pratchett

12. července 2007 v 12:22 | WIKIPEDIE |  Moji oblíbení spisovatelé
Terry Pratchett
Terry Pratchett, celým jménem Terence David John Pratchett (* 28. dubna 1948), je anglický autor , známý především svou sérií knih Úžasná Zeměplocha. Do češtiny jeho dílo překládá Jan Kantůrek.

Životopis

Pratchett se narodil v Beaconsfieldu v hrabství < Davidovi a Eileen Pratchettovým. Své vzdělání připisuje Technical High School a Beaconsfieldské veřejné knihovně.
Prvním vydaným dílem byla krátká povídka The Hades Business (Kšeft v Hádesu), uveřejněná v jeho školním časopise když mu bylo 13 a poté, v roce , znovu v časopise Science Fantasy, za což obdržel 14 . Druhá uveřejněná práce se jmenovala Night Dweller (Noční tvor) a objevila se v 156. čísle časopisu New Worlds v listopadu <1965.
Po odchodu ze školy v roce <1965 získal práci v místních novinách Bucks Free Press a později působil v několika dalších regionálních novinách v jihozápadní Anglii včetně Western Daily Press a Bath Chronicle.
V tomto novinářském období byl vyslán udělat interview s Petrem Bander van Durenem, jedním z ředitelů malého vydavatelství, kde právě vycházela nová kniha. V průběhu rozhovoru se zmínil, že sám napsal knihu The Carpet People (česky Kobercové). Ta byla nakonec vydána v roce 1971 a slavnostně představena v oddělení koberců obchodního domu Heal's na Tottenham Court Road v .
V roce 1980 se Pratchett stal tiskovým mluvčím elektrárenské společnosti Central Electricity Generating Board, kde v jeho působnosti bylo několik jaderných elektráren. Později vtipkoval o tom, že předvedl svůj smysl pro dokonalé načasování, protože změna zaměstnání následovala brzy po jaderné katastrofě v Three Mile Island v v USA.
Práci pro CEGB opustil v roce <1987, kdy začal vydělávat víc peněz příležitostným psaním. To mu umožnilo zvýšit tempo a v současné době většinou napíše dvě knihy ročně.
Od roku <1998 je držitelem řádu za zásluhy o Britské království za službu literatuře. Se sobě vlastní ironií to komentoval prohlášením ve smyslu "mám podezření, že 'službu literatuře' prokážu, když se zdržím dalších pokusů nějakou napsat". V roce 1999 mu byl udělen čestný doktorát literatury na universitě ve Warwicku.
Jeho dcera Rhianna Pratchettová (narozena <1976) je autorkou fantasy a novinářkou.
Jako svoje záliby Pratchett uvádí "psaní, procházení, počítače, život". Dobře je znám také díky své zvláštní zálibě v pokrývkách hlavy, což je vidět na zadních stranách obálek originálních vydání většiny jeho knih.

Obálka Barvy kouzel Dílo

  • Kobercové (Kobercoví lidé) - 1971, v originále The Carpet People, základ příběhů o Nomech
  • Vyprávění o Nomech - v originále The Nome Trilogy, nebo The Bromeliad Trilogy (v USA)
    • Velká jízda - v originále Truckers
    • Velký boj - v originále Diggers
    • Velký let - v originále Wings
  • Odvrácená strana slunce - 1976, v originále The Dark Side of the Sun (sci-fi)
  • Strata - <1981, čistokrevné sci-fi o planetárním inženýrovi Kinu Aradovi, v němž se poprvé objevuje motiv ploché země (ještě trochu odlišné od později napsané>Zeměplochy)
  • Série děl "Úžasná Zeměplocha", od roku 1983, v originále Discworld
  • Dobrá znamení - v originále Good Omens spolu s , humorně pojatý příběh o zrození Antikrista.
  • Série příběhů Johnnyho Maxwella, který vidí mrtvé, mimozemšťany a spoustu dalších divných věcí:
    • Johnny, jen ty můžeš zachránit lidstvo - v originále Only You Can Save Mankind, sci-fi o tom, co se stane, když se z počítačové hry stane skutečnost a hráči zjistí, že ve virtuální střílečce zabíjejí živé bytosti.
    • Johnny a bomba - v originále Johnny and the Bomb
    • Johnny a mrtví - v originále Johnny and the Dead
  • Nefalšovaná kočka - humorný úvod do kočičí povahy
  • Úžasný Mauric a jeho vzdělaní hlodavci - v originále The Amazing Maurice and his Educated Rodents, o mluvící kočce, mluvících krysách, stepující kryse… Za tuto knihu dostal Terry Pratchett v roce 2002 Carnegie Medal.

Šaty COF

11. července 2007 v 20:23 Cradle Of Filth

Dvacáté výročí THERION

11. července 2007 v 18:46 | Spark |  Therion
Therion oslaví v prosinci své 20.výročí mimořádnou koncertní trasou. Během své jubilejní show skupina odehraje celé album ,,Theli",dále pak skladby ,,Adulruna Redivina " a ,,Wisdom Of The Cage" z aktuálního počinu ,,Gothic Kabbalah" a kompozice z alb ,,Vovin" a ,,Lemuria/Sirius B",pro které fanoušci pošlou nejvíce hlasů. Pozvaní budou zvláštní hosté, jejichž jména zatím zůstávají utajena. Na šestnácti prosincových koncertech budou Therion doprovázet dvě předkapely.Jednou z nich by měla být Sirenia.

Balrogovo oko by John Howe

11. července 2007 v 17:27 | J.Howe |  Balrog
http://www.john-howe.com/portfolio/gallery/data/media/22/Duel-Balrog-10-portfolio.jpg