Skřeti

Skřeti

18. března 2007 v 11:41 | Metalistka
Skřeti
otroci Temných mocností
V Prvním hvězdném věku se Melkor v nejhlubších jamách Utumna dopustil svého největšího zločinu. ...ale o těch nešťastnících, které polapil Melkor, se ví pramálo jistého. Přesto se moudří z Eressëi věří, že všichni Quendi, kteří padli Melkorovi do rukou, byli uvězněni a pomalým uměním krutosti byli zkaženi a zotročeni, a tak vypěstoval Melkor ohavné plemeno skřetů ze závisti k elfům a jim na posměch. Později se stali jejich nejkrutějšími nepřáteli. Skřeti totiž měli život a množili se po způsobu Ilúvatarových dětí, a Melkor od své vzpoury v Ainulindalë před Počátkem nemohl vytvořit nic, co by mělo vlastní život nebo zdání života: tak praví moudří. A skřeti v hloubi svých temných srdcí nenáviděli Pána, kterému sloužili ze strachu a který byl původcem jejich bídy. Toto byl možná Melkorův nejpodlejší čin a nejodpornější Ilúvatarovi.Jedinou radostí těch tvorů bylo utrpení druhých, protože krev, která v nich kolovala, byla černá a studená. Jejich zakrslá postava byla šeredná: přihrblá, křivonohá a sražená. Paže měli dlouhé a silné jako opičáci z Jihu a kůži měli černou jako dřevo ožehlé plamenem. Špičaté tesáky v širokých ústech měli žluté, jazyk červený a tlustý, chřípí a obličej široké a ploché. Oči měli jako rudé škvírky, jako úzké štěrbiny v černé železné mříži, za níž hoří uhlí.Skřeti byli krutí bojovníci, protože se svého pána báli víc než nepřátel; a možná, že smrt pro ně byla lepší než muka skřetího života. Byli kanibalové, nelítostní a strašní, a jejich drásavé pařáty a uslintané tesáky byly často zkrvavené hořkým masem a nečistou krví vlastních příbuzných.Byli stvořeni ve tmě, proto se báli světla, které je oslabovalo a pálilo. Jejich oči viděly v noci, a proto obývali nečisté jámy a tunely. Množili se jak v Melkorových pevnostech, tak v každé špinavé díře ve Středozemi. Jejich potomstvo vycházelo z těchto jam rychleji než jakékoli jiné bytosti v Ardě.Po příchodu elfů a spoutání Melkora bloudily tyto bytosti bez pána nebo se skrývali na temných místech a nezasahovali do příběhů těch dob. S příchodem Čtvrtého hvězného věku však začali dělat potíže. Vyšli z Angbandu v ocelovém plátovém brnění a kroužkových košilích, přilby měli z železných obručí a černé kůže s ocelovým jestřábím nebo supím zobanem. Byli vyzbrojeni křivými šavlemi, otrávenými dýkami, šípy a širokými meči. Od začátku se spřáhli s vlky a vlkodlaky a společně se vydali pustošit země Eldar.Přišli do Beleriandu a nejprve se jich pár odvážilo vniknout do království Šedých elfů, kteří zprvu nevěděli, co jsou tito tvorové zač, ačkoli nepochybovali o tom, že jsou zlí. Jakmile elfové dostali od trpaslíků z Nogrodu ocelové zbraně, zahnali všechny skřety, kteří se k jejich říši přiblížili.Když se Melkor opět vrátil do Středozemě, vyšly z Angbandu zástupy skřetů otevřeně do války proti elfům. Tak začaly Beleriandské války. Během těchto bitev jich bylo mnoho pobito, protože elfové v té době byli silní a jejich zbraně mocné. Avšak skřeti se vždy, po každé porážce, rychle vzpamatovali a množili se ještě rychleji a v ještě větším počtu. Tak nakonec podporováni dalšími zlými tvory, vytlačili elfy až na samý břeh Středozemě a zabrali všechna jejich dřívější území. Když už se zdálo, že jejich konečné vítězství je nadosah, byla vyslyšena prosba elfů a lidí, a skvělé vojsko Pánů Západu přišlo na pomoc a jeho skvělost a síla byly veliké. Ve Válce hněvu, která následovala, byla zničena moc Severu a s ní padla i většina skřetů. Některým se ale podařilo utéct a skrýt se daleko na východě v temných slujích pod horami. Trvalo však velmi dlouho, než se skřeti opět rozrostli natolik, aby mohli znovu sužovat svět.Když pak ve Druhém slunečním věku povstal Melkorův generál Sauron a začal budovat svou říši na východě v zemi Mordor, přišly k němu houfy skřetů a on se stal jejich novým pánem. Dobře mu posloužili v jeho válce s elfy a ve všech jeho bitvách, až do Války posledního spojenectví, kdy Druhý věk skončil pádem Mordoru a většina skřetího plemene byla opět vyhlazena.Přesto i ve Třetím slunečním věku se stejně jako ve Druhém podařilo přežít skřetům, kteří byli schovaní v temných a zlých norách. Mnoho staletí žili bez pána, jen jako samostatné tlupy, které přepadaly v horách pocestné, a nedělali si žádné dobyvatelské plány (kterých ani vzhledem ke své inteligenci nebyli příliš schopni), dokud neuplynulo víc než tisíc let a Sauron se opět nezjevil jako velké zlé Oko v Dol Gulduru v jižním Temném hvozdu.Jejich moc vyrostla nejprve v Temém hvozdu, pak v Mlžných horách a po příchodu nazgulů kolem roku 1300 do Mordoru a Angmaru i v těchto zemích. Angmar po šesti stech letech hrůzovlády padl, ale v Gondoru padla Minas Ithil a skřetů v tom místě zvaném Minas Morgul přibývalo dalších tisíc let, stejně jako v Temném hvozdu, Mordoru a Mlžných horách.A Sauron nelenil a svými kouzly vypěstoval odrůdu ještě větší, silnější a odolnější, kterou nazval skurut-hai.V roce 1980 Třetího věku zabral Morii mocný balrog a povolal k sobě skřety z Mlžných hor. Ti přišli ze svého hlavního města Gundabadu a osídlili starobylé město trpaslíků, kterými opovrhovali a zabíjeli každého, kterého potkali. To se jim nakonec stalo osudným, neboť trpaslíci se nakonec rozzuřili tak, že nedbali, kolik budou muset zaplatit za pomstu. A tak v letech 2793-2799 vzplanula sedmiletá vyhlazovací válka nazývaná Válka mezi trpaslíky a skřety. Během této války byli vyštváni a pobiti skoro všichni skřeti z Mlžných hor, třebaže to trpaslíky přišlo draho, a u Východní brány Morie byla svedena střašná bitva v Azanulbizaru. Skřeti v ní byli pobiti a hlava jejich velitele Azoga naražena na kůl. Na sto let byly Mlžné hory očičtěny od skřetů, avšak po čase se opět vrátili.V roce 2941 postihla skřety další pohroma. Po smrti draka Šmaka přišlo pod Osamělou horu velké vojsko skřetů a vlků, vedl je Bolg, syn Azogův, a chtěl se trpaslíkům pomstít. Místo pomsty byl však sám zabit, stejně jako celé jeho vojsko.Ve Válce o Prsten, jež se odehrála na konci Věku, bojovaly skřetí oddíly na všech frontách. Byly páteří jak morgulského, tak mordorského vojska, bojovali pod stromy Temného hvozdu, a sešli také z Mlžných hor a napadli trpaslíky v Ereboru a lidi v Dolu. Nemělo by se zapomínat ani na skřety z Železného pasu pod velením Sarumana, kteří bojovali s Rohiry u Brodů přes Želíz a obléhali rohanskou pevnost Hláska.Těžké byly boje mezi skřety na jedné straně a elfy, lidmi a trpaslíky na druhé. Přestože stovky skřetů padaly jako sláma, přicházeli stále další a další posily. Přestože v mnoha z těchto bitev byli skřeti na hlavu poraženi, vypráví se, že Sauron si podržel největší část svého vojska v Mordoru, dokud nepřítel nepřišel k severní bráně jeho říše. Vše se totiž mělo rozhodnout v jediné poslední bitvě před Černou branou Morannonem. Byly tam shromážděny všechny strašné síly Mordoru a na Sauronův příkaz se vrhly na vojsko Kapitánů Západu. Právě v tom okamžiku zanikl v Puklinách osudu Jeden Prsten. Černá brána a Temná věž se rozpukly, nejsilnější Sauronovi služebníci byli stráveni ohněm, z Temného pána se stal černý dým roztrhnaný západním větrem a skřeti hynuli jako sláma v plamenech. Přestože nějací bezpochyby přežili, už nikdy nepovstali ve velkém počtu, ale zmešili se a stali se běsíky, jimž zbyla už jen pověst o někdejší zlé moci.

Skřet

3. března 2007 v 12:40 | Metalistka

Skřet

4. prosince 2006 v 16:59 | Metalistka
 
 

Reklama